Jak to vypadá, když přijdete poprvé? A když ke mě chodí dítko? A co poslední setkání?

Poprvé

Poprvé může být dvojí - s rodiči nebo s dítětem. Obojímu ale předchází domluva. Vy mi napíšete zprávu, já se vám ozvu. Možná se už po telefonu na něco doptám, možná jen nabídnu volné termíny. Po chvilce žonglování s diáři najdeme společný čas, kdy se u mě v pracovně potkáme - vy (pouze rodiče) a já.

Přijdete (jistě včas), posadíte se, možná si dáte něco k pití. Já se představím, stručně vám představím podmínky služby, nezbytné papíry a pak už jsem jedno ucho - poslouchám, ptám se, něco si zapisuji. Prozkoumáváme, co se dělo a děje, co vás trápí, co naopak funguje dobře. Mojí prací je zhodnotit, zda je vaše situace vhodná pro moji odbornost a péči, pokud ano, nabídnu vám možnosti naší spolupráce - kdo za mnou bude docházet a jak často, jaké (ne)lze očekávat výsledky, případně na co si musíme dát pozor. A vy musíte zhodnotit, zda já jsem pro vás ten správný člověk, zda na řešení situace chcete pracovat právě se mnou. 

Shodli jsme se? Výborně. Jsme zase o krok blíže větší pohodě. Navíc na prvním setkání často už probíráme možnosti, které můžete doma vyzkoušet, případně co doma sledovat. 

Když je závěrem setkání naše rozhodnutí, že ke mě bude docházet vaše dítko, stanovíme si pevný termín setkávání, základní počet setkání, termín setkávání s vámi a já se pomalu začínám těšit na první setkání s novým dítětem. Vy dostanete přesné instrukce co a jak doma dítku můžete sdělit - že jste se se mnou byli poradit o (doplňte, co zrovna řešíte) a že si teď bude ke mě chodit hrát do speciálně vybavené herny, protože chcete, aby měl někoho, kdo mu pomůže s (doplňte, co vaše dítko trápí).

V den prvního setkání s dítětem se přivítáme všichni společně a já pak pozvu vaše dítě za mnou do herny s tím, že vy zůstáváte v čekárně. Jasně že jste zvědaví a možná i něco uslyšíte. Až se vaše dítko po skončení našeho setkání znovu objeví, nevyzvídejte a už vůbec se neptejte, jestli nezlobil! Přivítejte ho. Když bude chtít vyprávět, určitě vám to řekne. Když ne, taky dobře. Přineslo vám ukázat nějaký výtvor? Není třeba chválit nebo hanět, prostě jen řekněte, co vidíte (Koukám, že jsi použila všechny růžové pastelky a je z toho jednorožec.).

Už se známe

¨Někdy se potkávám jen s rodiči. Rodiče jsou mocnými partnery na cestě za blahem jejich dětí. A tak pracujeme spolu a hledáme cesty, které vám budou fungovat. Jak často se budeme potkávat dost záleží na tom, co společně řešíme. Často je třeba na začátku setkávání intenzivnější (každý týden) a později méně časté (třeba jednou za 6 týdnů). 

Při práci s rodiči se mi osvědčily principy filiální terapie (CPT, Child Parent Therapy). Pokud se rozhodneme je využít všechny, naše setkávání bude strukturované - 10 po sobě jdoucích setkání 1x týdně, kdy dostanete do ruky "návod" šitý na míru pro vaši situaci a vaše dítě s cílem (znovu) nastavit rodičovské fungování, najít si cestu k dítěti a umožnit mu i vám lépe fungovat a více se radovat. Od vás to bude vyžadovat pravidelnou docházku a také malé domácí úkoly. O tom, zda je pro vás tato cesta vhodná, budeme společně diskutovat na prvním či dalším setkání.

Děti, které chodí opakovaně, už cestu do herny znají. Některé běží tak rychle, že se nestihnou rozloučit s rodiči, jiné se vstupem otálejí. Pro vás to znamená dalších 45 minut v čekárně.

Loučení

Naše setkávání nebude trvat věčně. Ať už s dítětem nebo s vámi, vždy budeme dopředu vědět, že máme před sebou poslední setkání. Můžeme tak dobře zakončit odvedenou práci, uchovat si z ní dobré změny a postřehy a posunout se v životě dál.

Pokud se rozhodnete ukončit naši spolupráci předčasně, budu se snažit, abychom si v případě dospělých alespoň naposledy zavolali, v případě dětí alespoň naposledy potkali v herně. Představte si naši práci jako něco uvnitř kruhu. Pokud kruh dobře neuzavřeme (zakončení), tak se nám dosažené výsledky mohou snadno rozsypat ven. Potřebujeme uzavření.