Hra je řečí dítěte
Ale ne každý ji dobře porozumí.
Ve své práci s dětmi (ať už přímo s nimi nebo skrze rodiče) využívám principů nedirektivní terapie hrou. Což zní, jako že si v práci hraji a ono to tak dost často je. Nedirektivní terapie hrou je mezinárodně uznávaná, vědecky podložená metoda terapeutické práce s dětmi, které trápí nejrůznější potíže. Každé setkání se odehrává v speciálně upravené herně, která obsahuje hračky a materiály, které umožňují dítěti vyjádřit co potřebuje - zážitky, pocity, myšlenky. Ani dospělí často neumí všechno říct slovy, natož děti. Hračky jim poskytují vyjádření tam, kde jsou slova ještě příliš složitá. V rámci hry se dítě může vyrovnat s náročnými zážitky, připravit se na nové zkušenosti, prozkoumat svoje potřeby, vyzkoušet nové role a nové chování a mnoho dalšího, co je třeba, aby úspěšně zvládalo nároky svého života.
Pokud má dítě možnost projevovat své pocity a objevovat sebe sama ve společnosti psycholožky, která rozumí jejich "řeči hry" a přijímá je bez hodnocení a tlaku, začínají se cítit lépe. A dítě, které se cítí lépe samo se sebou a se svými zážitky, se pak i méně trápí a v důsledku toho i "lépe chová".
Nedirektivní terapie hrou je ideální pro děti od 3 do 10 let, které se potýkají s různými obtížemi. Někde působí jako řešení (tj. potíže vymizí zcela), jinde poskytuje podporu v náročné situaci: úzkosti, disregulace emocí (silné reakce, výkyvy nálad, obtížné zklidnění, ...) , psychogenní bolesti (bolavá bříška, hlavy, ...), impulzivita (jednají bez přemýšlení o následcích), sekundární enuréza a enkopréza (počůrávání a pokakávání), náročné situace v rodině (úmrtí, rozvod, trauma, narození sourozence, stěhování, ...) a mnohé další. Zda jsou potíže vašeho dítěte vhodné pro terapii hrou posoudím v rámci úvodního setkání.
Já na děti nespěchám (to je to "nedirektivní"), každé dítě má svoje vlastní tempo růstu, které je třeba respektovat. Pokud děti násilím "vycvičíte", možná uvidíte rychle drobné změny, ale ty zmizí než si jich stihnete užít. Mým cílem je laskavě vrátit dítě na cestu zdravého vývoje do té míry, do jaké to je v jeho vývojové fázi možné. Rozhodně to neznamená, že si mohou v herně dělat co chtějí (čmárání na zeď atp.), nebo že to bude trvat věčně.
Jak dlouho to tedy bude trvat? Z pohledu celého života je to chvilka, reálně se většinou bavíme o minimálně 10-12 setkáních, přičemž (až na výjimky) se s dětmi potkávám každý týden ve stejný čas. Na začátku se seznamujeme, hledáme společné naladění a cestu naší práce. Každému dítěti to trvá jinou dobu, ale kolem pátého/šestého setkání se obvykle objevují první změny, kterých si všimne i rodič doma. Další setkání slouží k prohloubení a ukotvení změn. Poslední jedno-dvě setkání jsou určené k dobrému rozloučení a vyslání dítěte "zpět do světa" bez podpory terapie.
Kolik setkání bude ale doopravdy potřebovat vaše dítě je ale složitější otázka. Některým dětem postačí "základní" dávka 12 setkání, jiné dochází mnohem déle, třeba i celý školní rok. Délka spolupráce (taktéž její případné rozvolnění, že nebude každý týden) jsou otázkou mého odborného doporučení na základě situace vašeho dítěte a vašich možností. A to společně určitě několikrát probereme, protože se s rodiči potkávám nejen na úvodním setkání, kdy se domlouváme na případné péči, ale i průběžně, cca jednou každý měsíc. Zajímá mě, jak se dítěti i vám doma daří, zda pozorujete nějaké změny a také můžete dostat další doporučení, jak změnu dítěte doma/ve školce/ve škole podpořit. Poslední setkání s rodičem je s odstupem pár týdnů po ukončení práce s dítětem, kdy hodnotíme celý proces a můžeme některé drobnosti ještě doladit. Průběžná setkání s rodiči lze po předchozí domluvě realizovat online.